Vai al contenuto

dějepis

Da Wikizionario, il dizionario a contenuto aperto.
singolare plurale
nominativo dějepis dějepisy
genitivo dějepisu dějepisů
dativo dějepisu dějepisům
accusativo dějepis dějepisy
vocativo dějepise! dějepisy!
locativo dějepisě, dějepisu dějepisech
strumentale dějepisem dějepisy

dějepis m

  1. storia
dě | je | pis

IPA: /ˈɟɛjɛpɪs/